Respekt na síti
Na základě zpětné vazby a dotazů mladých lidí při různých workshopech a další naší práci s nimi jsme u nich reflektovali*y potřebu ujasnění si, co je v procesu seznamování nejen z jejich strany legitimní a co jsou úspěšné strategie.
Bylo zjevné, že mladí lidé se o těchto tématech bavit chtějí.
Navazování kontaktů a nových mezilidských vztahů mimo rodinu je něco, co je pro ně v tomto období života velmi významné.
Akcentovali*y jsme proto přímo téma seznamování se, navazování kontaktu a poznávání nových lidí. Pokládáme totiž za nesmyslné mladé lidi přesvědčovat, aby se s cizími na internetu nebavili (jak se o to někdy rodiče i vyučující pokouší). Jdeme cestou respektu a laskavosti k ostatním i k sobě samé*mu, která sebou nese jako jakýsi postranní preventivní efekt také včasné odhalení toho, že někdo překračuje hranice, a je tím pádem ohrožující.
- Otevírací aktivity
- Práce se sadou kartiček pocitů
- Aktivity nenásilné komunikace
- Další aktivity
“Výstava byla poučná i zábavná, ale nejvíc by mě zajímalo, jak se vůbec s někým seznámit”
(anonymní zpětná vazba k interaktivní výstavě Udělej si to po svým)
Proč jsme se rozhodli*y téma otevřít?
Jak již bylo zmíněno, když jsme pořádali*y v roce 2019 interaktivní výstavu Udělej si to po svým a vysbírali*y jsme následně zpětnou vazbu od studentů*tek, ukázalo se, že nejvíce se opakovaly dotazy a věty obsahující nejistotu v tom, kde a jak vlastně partnera*ku najít/oslovit/seznámit se.
V dalších našich aktivitách s mladými lidmi se tato skutečnost poté vynořovala ještě opakovaně. Určitá nejistota a obava v tom, jak oslovit a neztrapnit se, jakýsi apriorní předpoklad, že to nedopadne dobře, a strach ze selhání v této oblasti, jsou, jak se zdá, u současných mladých lidí velmi obvyklé.
Tyto pocity si jistě vybaví každý z nás. V dnešní době, kdy seznamování probíhá velmi často právě na internetu, má toto ještě další svá specifika. Sociální sítě svým zkresleným obrazem dokonalého světa a dokonalých lidí vytváří tlak dvojitý, obava, že zrovna já nebudu dokonalý*lá je tímto násobena.
Proto pokládáme za velmi užitečné s mladými lidmi tato témata diskutovat, umožnit jim pozitivní prožitek spojený s touto pro ně náročnou oblastí, pomoci jim verbalizovat jejich nejistotu, utvořit bezpečný prostor, kde své zkušenosti, obavy a potřeby mohou sdílet.
Tato i jiná témata, která jsou pro ně aktuální, s mladými lidmi otevíráme ve společné facebookové skupině Voice of mládež neboli VOMLAD.
Jak pracovat s metodami?
Předkládané metody umožňují reflektovat širokou škálu specifických zkušeností mladých lidí s procesem seznamování se na internetu a otevřeně o nich diskutovat. Hlavním principem metod, které v rámci tohoto aspektu nabízíme, je to, že se snažíme umožnit mladým lidem prožít společně situace, kterým právě především mládež v dnešních dnech čelí v online prostředí. Cílem je pak společný prožitek samotný a také následná diskuze, která umožní jednak mladým lidem nahlédnout lépe, jak stejnou situaci vnímají ostatní lidé (spolužáci*čky), zároveň však umožní i vyučujícím lepší vhled do toho, co jejich studentstvo či žactvo řeší a prožívá v době, kdy je online.
Pokud chceme, aby se mladí lidé otevřeli skutečně autentickému prožitku a do metody vstupovali*y s upřímností, předpokládá to bezpodmínečně vytvoření bezpečného prostředí, v němž budou mít všichni zúčastnění*é možnost se na téma nejen naladit, ale zároveň se otevřít a identifikovat případně ve svém vlastním prožívání a jednání zažité stereotypy a vzorce. Více informací k vytvoření bezpečného prostoru naleznete v kapitole výzvy.
Metody z této části je možné použít jako celek pro celodenní program, každá z nich se ovšem dá použít také zvlášť, nejsou na sebe nutně vázány. Jsou vhodné především pro kolektivy, které jsou již etablované, to znamená, že se nějakou dobu schází a znají, jako jsou například školní třídy.
Aspekt může být ale použit jak v prostředí školy, tak v neformálních skupinách mládeže.
Výzvy
Sdílení bez hodnocení a odsuzování
Nabízení nových úhlů pohledu a otevírání témat, která mladí lidé prožívají vesměs v soukromí, může nabourávat dosavadní přesvědčení nebo se dotýkat témat, která jsou citlivá, proto se může v první fázi setkávat s odporem a snahou potvrzovat si stávající perspektivu. Zároveň mohou na povrch vyplynout emoce, které nejsou v souladu s vaším očekáváním. Pokud se během administrace metody s takovým postojem nebo emocí setkáme, není vhodné dotyčnou*ého přesvědčovat o správnosti toho či onoho. Naopak. Pro zpracování nové zkušenosti je důležité, aby i takové reakce byly přijímány a nebyly rozporovány. I takové reakce a zkušenosti do diskuze patří.
Je velmi podstatné přijímat jakoukoliv emoci nebo reakci jako legitimní.
Překročení hranice „boomer x zoomer“
Jako velká výzva se ukazuje fakt, že při administraci metod se potkávají dvě, nejen v očích mladých lidí, zcela odlišné generace. Vyučující i youthworkers představují pro studenty či žáky ve skupině nezřídka někoho, kdo sociálním sítím nerozumí a netuší, co tam mladí lidé ve skutečnosti dělají. Generace Z má k novým technologiím zcela jiný vztah než jejich rodiče a prarodiče. Pochopení a akceptování těchto odlišností může přispět k větší empatii v komunikaci.
Rozhodně nedoporučujeme předstírat, že jste v tématu velmi kovaní*é, pokud se tak necítíte. Je lepší to otevřeně přiznat a chovat se vždy autenticky. Zároveň doporučujeme vyučujícím včetně těch, kteří*ré sociálním sítím rozumí, administrovat a vyhodnotit předem anonymní dotazník podobný tomu, který jsme pro sběr dat použili*y my. Tak si můžete udělat představu, které sociální sítě mladí lidé ve vaší skupině používají, jaké aktivity tam vyhledávají a jakým problémům případně čelí. Do procesu tak vstoupíte s určitým předporozuměním a můžete se i konkrétněji zaměřit na určitá témata.
Jako hlavní bod této výzvy doporučujeme nehodnotit mladou generaci jako lepší, nebo horší, ale snažit se pochopit, jak se chová, jak myslí, a stavět most mezi vámi a ní. Zkuste si alespoň na chvíli nainstalovat Instagram a Twitter, pokud tyto sítě už nepoužíváte, mnohé vám může být poté jasnější.
Vytvoření bezpečného prostoru
Bezpečný prostor pro práci je nutné vytvořit jak ve fyzickém slova smyslu, tak ve smyslu toho, jak zadáváme práci či vedeme reflexi. Je důležité ověřovat si v průběhu programu, zda způsob, jakým provázíme mladé lidi aktivitami, naplňuje jejich představu prostředí vhodného pro sdílení, uvědomování si souvislostí a zejména pro svobodné vyjádření se.
-
Nesoustředíme se pouze na jeden typ projevu?
-
Mají mladí lidé možnost zvolit si, jakým způsobem se vyjádří?
-
Mají možnost si určit, co chtějí, či nechtějí sdílet?
Aby metody dobře plnily svůj cíl, je důležité upozornit na dodržování principu vzájemného respektu k názorům a zkušenostem jiných, je třeba s principem nehodnocení a nekritizování ostatních seznámit také účastníky*ce.
Jelikož participanti*tky mohou mít s některými tématy osobní zkušenost, kterou nejsou připraveni*y sdílet, neměl by nikdo z nich být nucen k zapojování se do diskuze. Pro aktivitu je klíčové vytvořit takové prostředí, v němž účastníci*ice mohou naslouchat ostatním a dotazovat se, respektovat své vzájemné hranice a reflektovat své jednání, své zkušenosti i jazyk, který používají.
„Hele Tinder podle mě snad nikdo kolem mě nepoužívá, lidi se seznamují třeba na Facebooku. Sociální sítě jsou jedna velká seznamka, fakt asi neznám nikoho, kdo má Tinder…nebo se tím nechlubí, protože ze seznamek si lidi dělaj prdel“
Petr (15)
Adéla: (smích) „Myslím, že s tímhle se setkala asi každá holka, co znám (bod o nadřazeném chování)…Je to klasický, že když jsi holka, nemůžeš hromadě věcí rozumět. Starší boomeři chlapi, různí hateři, rasisti a spol, ti to dělají nejvíc, literally pořád. Když se bráníš, popřejou ti smrt nebo znásilnění.“ (sarkastický smích).
Adéla (16)
Jako boomer jsou nejen mladými lidmi označovány osoby, které jsou starší, konkrétně ve věku jejich rodičů až prarodičů. Důležitým atributem boomera je to, že vystupuje z pozice někoho staršího, kdo na základě věku má zkušenosti, a ví tedy lépe než mladí lidé, jak by věci měly být, a jak by být neměly. Boomer také často věkem argumentuje a názory mladých lidí nepokládá za rovnocenné. Boomer si často stěžuje na generaci mladých lidí a pokládá ji za zkaženou. Boomer je někdo, kdo neumí mladým lidem naslouchat, neuzná, že by něčemu mohl nerozumět, a používá rád svou mocenskou pozici vůči mladším.
Slovo boomer pochází původně z označení baby boomer, které v USA označovalo osoby narozené v době americké prosperity po druhé světové válce v období čtyřicátých až šedesátých let. V současnosti se toto označení běžně používá pro osoby narozené asi do roku 1980, nicméně daleko významnější než věk je pro získání takového označení u mladých lidí vaše chování. Nebuďme boomeři!
více…Jak to začalo
V rámci tvorby metod jsme vycházeli*y zejména z dotazníkového šetření uskutečněného mezi 96 mladými lidi ve věku 13–25 let. Chceme, aby tento soubor metod reagoval na aktuální stav, a tím byl potencionálně schopný efektivněji vtáhnout a nadchnout mladé lidi a podpořit případně jejich otevřenost i autenticitu v samotném procesu administrace metody.
V průběhu tvorby metod jsme získávali*y zpětnou vazbu od mladých lidí z cílové skupin tak, abychom v metodách reflektovali*y skutečně ty atributy, které jsou při seznamování na internetu významné, abychom se zaměřili*y na sociální sítě, které mladí lidé skutečně používají a abychom identifikovali*y předem ty aspekty procesu navazování kontaktu na sociálních sítích, které mladí lidé považují za pozitivní, a které spíše za negativní, co je na sociálních sítích těší a co je naopak trápí.
Pokud nemáte dostatek informací o tom, jak mladí lidé na vaší škole nebo ve vaší třídě tráví čas online a co je v této oblasti těší a trápí, můžete jim rozeslat dotazník podobný jako ten, který jsme použili*y my.
V případě, že na to nemáte dostatečný časový prostor, nápomocná mohou být i data z mezinárodní studie EU Kids Online IV, na které se dlouhodobě podílí také brněnská fakulta sociálních studií MU.
Příprava před facilitací
Před samotnou prací s metodami je žádoucí, aby si facilitátor*ka položil*a otázky, které mu*jí jednak umožní v tématu se zorientovat na teoretické úrovni, ale také ho*ji dovedou k vlastní sebereflexi. Stejně jako účastníci*ice, vstupuje i facilitátor*ka do tématu, které se ho*jí může nějak dotýkat.
Pro vytvoření bezpečného prostředí a sdílení je proto dobré zamyslet se nad vlastní zkušeností, chápáním dané problematiky i nad vlastním postojem k tématu. Všichni do prostoru vstupujeme s určitým předporozuměním a je velmi nápomocné to reflektovat.
Pro roli facilitujících, kteří*ré mají vytvořit a udržet bezpečné a respektující prostředí, je sebereflexe a reflexe vlastní motivace a zkušeností vždy zcela klíčová.
Mám dostatečné znalosti o tom, jak sociální sítě fungují? Jaký je můj vztah k nim?
Pro facilitaci těchto metod jistě není podstatné, abyste byl*a expertem*kou na sociální sítě. Naopak detailní znalost určitého tématu může někdy vést i k tomu, že je obtížnější jej srozumitelně prezentovat někomu jinému. Je především dobré tuto skutečnost mít na paměti a program a jeho facilitaci vést takovým způsobem, který bude srozumitelný všem ve skupině.
Na druhou stranu je opravdu nutné alespoň v základu vědět, jak sociální sítě fungují, a mít s těmi nejpoužívanějšími, jakými jsou Facebook, Instagram, Youtube nebo Twitter, alespoň elementární zkušenost.
Kromě expertízy i na úrovni názorů může vznikat zádrhel ve chvíli, kdy by váš silný názor na téma vyvolával nutkání protlačit jej místo nabídky prostoru pro sdílení různých zkušeností. U tématu seznamování na sociálních sítích by to typicky mohl být silný postoj proti sociálním sítím obecně a proti množství času, které na nich mladí lidé tráví. Je dobré reflektovat, že tyto metody nejsou určeny k boji proti sociálním sítím.
Jsem já sám*a schopen*na o tématu seznamování otevřeně promluvit?
Před začátkem samotného programu je potřeba zvážit, zda jste jako facilitující osoba připravena dané téma se skupinou otevírat, zda s ním nejste v nesouladu nebo zda se vás příliš osobně nedotýká. Nesoulad nemusí nutně znamenat pouze předsudky vůči danému tématu nebo nechuť téma otevírat. Může jít například i o vlastní zkušenost nebo blízkost tématu, které by mohly být pro facilitátora*ku bolestivé či jinak tíživé.
Je stěžejní mít na paměti, že osoba facilitátora*ky je pro realizaci programu stejně důležitá jako každá účastnící se osoba a jeho*jí osobní připravenost a pocit bezpečného prostoru je důležitou součástí tvorby bezpečného prostředí pro účastníky*ice.
Mám dostatek informací o skupině, její dynamice, vzájemných vztazích, abych mohl*a témata bezpečně otevřít?
Pro facilitaci každé z metod je velmi důležitá znalost skupiny. Zvlášť pak u metod, které otevírají citlivá témata, jakými seznamování a vztahy rozhodně mohou být. V programech, které jsou založeny na sdílení vlastních zkušeností účastnic*íků, nabývají tyto aspekty ještě většího významu. Dynamika skupiny, ale i směr diskuze nebo sdílení, to vše se odvíjí od charakteristik zúčastněných, a proto je žádoucí seznámit se s nimi předem.
Důležitými faktory jsou například věk nebo to, zda se účastníci*ice navzájem znají, případně jak spolu vycházejí, dále genderové rozložení skupiny nebo zda mají nějaké speciální potřeby.
Pro tento konkrétní aspekt doporučujeme skupiny, kde se jednotliví členové*ky delší dobu znají, kde jsou vztahy a dynamika již vytvořeny, a nebudou se tedy tvořit v průběhu programu.
S jakým cílem k tématu přistupuji?
Před použitím metody je nutné realisticky zhodnotit vlastní očekávání. Proč do tohoto tématu vstupuji? Co je mým cílem? Je nutné především kriticky pohlédnout na to, zda metoda má potenciál tento cíl naplnit a zda mezi vámi a stanoveným cílem nestojí nějaké další překážky, jako jsou výše zmíněný negativní vztah k tématu, nedostatečné porozumění, přílišná emocionální angažovanost a podobně.