Transgender
Transgender je označení pro osoby, jejichž rod a identita se neshoduje s rodem, který jim je od narození připsán jejich okolím a udržován skrze jazyk, rodinu a interakce ve společnosti. Rod neboli gender je pak identita člověka, která nemusí být závislá na jeho*jím pohlaví nebo je jinak odrážet. Popisuje spíše samotné prožívání identity.
Například pokud bylo člověku při narození na základě vzhledu připsáno ženské pohlaví, je tento údaj zanesen v dokladech, jako je například rodný list. To ale nemusí znamenat, že se s tímto pohlavím identifikuje. Naopak, identita dané osoby, gender, může být i jiná. Pokud se identifikuje jako muž, ačkoli tato osoba byla při narození identifikována jako žena, spadá do kategorie transgender. Stejně tak naopak, pokud je člověk identifikován jako muž, ale jeho identita se s tímto označením neshoduje. Nesoulad mezi vlastní identitou a tou, která je přiřazena společností, se zakládá na důrazu na fyzickou stránku těla, která je objektem pole medicíny, a společnost má tendenci na jejím základě určovat příliš mnoho atributů života jedince.
Lidé, kteří se takto vnímají, mohou následně podstoupit takzvanou tranzici. Je ale důležité poznamenat, že ne všichni trans lidé tranzici chtějí nebo mohou podstupovat, případně podstupují pouze její určité části. Jedná se o individuální rozhodnutí, které je pouze na jejich zvážení.
Transgender osoby nemusí být ale pouze binární, jak bylo popsáno výše. Jejich gender může být nebinární nebo fluidní. Nebinární gender je pojem zastřešující identitu, která není výlučně maskulinní nebo femininní, je kombinací obojího nebo naopak ani jednoho z těchto aspektů. K pochopení tohoto pojmu pomůže představit si gender jako škálu, kdy na jednom konci je feminita a na druhém maskulinita. Všichni, i cisgender lidé, se k této škále nějak vztahujeme. Někdo se může cítit více maskulině, někdo více femininně. Stejně tak někdo může být svým okolím vnímán a identifikován na maskulinní straně, zatímco se sám identifikuje spíš na opačné straně škály (transgender lidé). Něčí gender může být fluidní, kdy se v čase na této škále různorodě pohybuje (genderfluid). Další člověk se může nacházet úplně mimo škálu, protože jeho identita se k rodu nijak neváže (agender). Tato škála je ale určena pouze pro gender a nemusí se nutně vázat k tomu, jak je člověk rozeznáván.
Tranzici můžeme popsat jako proces, kdy transgender osoba přechází k životu, který je v souladu s jejím skutečným rodem. Do tranzice může, ale nutně nemusí patřit např. změna v používání osobních zájmen, změna jména či vzhledu.
Při komunikaci o transgender tématech je vhodné dbát na citlivý jazyk. To je i jeden z důvodů, proč je žádoucí se na začátku programu dotázat na preferovaná zájmena všech zúčastněných. Citlivý jazyk ale nespočívá pouze v užívání preferovaných zájmen, ale třeba i ve zdržení se termínů, které mají negativní konotaci, jsou nepřesné nebo zjednodušují zkušenost transgender osob. Jsou to například „změna pohlaví“, „narozen*a ve špatném těle“ „transexuál*ka“ a další. Vhodnějším termínem je například „tranzice“, „transgender muž/žena“, „trans osoba“. Mimo označující funkci jazyka leží citlivost i v obsahu promluvy — dotazovat se transgender či nebinárních osob na témata jako nastoupení hormonální léčby, operace a podobně je velmi necitlivé, ba neslušné, protože je osoba redukována pouze na tuto zkušenost, a jak již bylo řečeno, tyto procedury jsou dobrovolné a ničí identitu nepodmiňují. Tranzice je otevřený termín, proces, kdy daný člověk žije v souladu se svou identitou a vzdaluje se té, která mu byla přiřazena a není pro něj*ni vyhovující. Nikoli zahájení úředních či jiných změn, pokud si to jedinec sám nepřeje. Tranzice má pro různé osoby různé významy, které se mohou proměňovat i v čase.
Pod termín trans lidé, jak již bylo řečeno, spadají i nebinární osoby právě kvůli tomu, že se neidentifikují s genderem, jež jim byl přiřazen při narození. Ty se potýkají i s dalšími obtížemi, jako je například volba zájmen. V českém jazyce často není možné referovat o lidech bez toho, aby bylo určeno, zda je slovo ženského nebo mužského rodu (například student nebo studentka). V některých případech je možné použít opis (například studující) nebo se rodu vyhnout, ne ale vždy. Neutrální rod, pokud si tak daná osoba sama nepřeje, je nevhodné používat z důvodu jeho užití k označování neživých věcí a objektů. Pro osoby, které se nechtějí identifikovat ani mužským, ani ženským rodem, potom nezbývá mnoho prostoru k sebevyjádření v jazyce. Tuto nerovnost se snaží adresovat například užíváním nových způsobů zájmen nebo jejich střídáním ve větě.
V anglickém jazyce taktéž existují neutrální zájmena (například jednotné they/them, xe/xem nebo ze/zir a další) a užívání takzvaně negenderovaného jazyka, tedy takového, který explicitně nevyužívá maskulinní nebo feminní identifikace, je výrazně jednodušší.
Mimo jazyk a symbolické zneviditelňování čelí ale nebinární osoby mnoha jiným překážkám, které pramení z nerozeznávání nebinárních identit jako reálné možnosti sebeidentifikace, kterou je třeba respektovat. V takovém společenském nastavení pak dochází logicky k nedostatku odborné specializované péče, jako jsou sexuologové*žky respektující nebinární identity nebo dostupné terapeutické a psychiatrické péče.