Pojďme si povídat (online)
Úvod
Aktivita umožňuje zúčastněným prožít situace, kterým především mládež v dnešních dnech čelí v online prostředí. Cílem je otevřít diskuzi nad tím, jak se online komunikace prolíná s offline životem, v čem je stejná a v čem naopak odlišná od té, která probíhá tváří v tvář.
Podklady pro aktivitu jsme získaly prostřednictvím nereprezentativního dotazníkového šetření mezi 96 mladými lidi ve věku 13–25 let. Mladí lidé v dotazníku uváděli*y konkrétní situace, s nimiž se v online prostředí setkávají a které jsou pro ně nepříjemné.
Analýzou těchto situací jsme získaly*i seznam obecných prvků, které se v online komunikaci často vyskytují, a na základě tohoto seznamu jsme vytvořily*i smyšlené dialogy, které tyto prvky obsahují.
„Po nezasláni fotek na mě byl vyvíjen tlak, že si mě dotyčný někde odchytne…“
Anna (smyšlené jméno)
„Dost na mě tlačili muži, většinou výrazně starší, abych jim posílala intimní fotky anebo se s nimi sešla a provozovala nemravnosti.“
Lucie (smyšlené jméno)
„Jedna holka mi jednou chtěla poslat nudes, ale bylo to prostě… zvláštní. A navíc jí bylo 14 a já nechtěl, aby se to někdy obrátilo proti mně. Je to nezákonné, a tak, takže jsem nepřijal.“
Michal (smyšlené jméno)
Praktické instrukce
- Doporučený čas na práci s jedním dialogem z této aktivity je 60–90 minut.
- Zadání aktivity trvá 5 minut.
- Dialog trvá 5 minut.
- Diskuze trvá 15 minut.
- Práce ve skupinách trvá 10 minut.
- Představení práce ve skupinách a diskuze trvá 15–45 minut.
- Závěrečná diskuze trvá 10 minut.
- Doporučená velikost skupiny je 5 až 25 zúčastněných.
- Pomůcky: dialogy ve verzi pro lektorující, dialogy ve verzi pro skupinu
Průběh aktivity
K aktivitě je potřeba zapojení dvou lektorujících. Zvolte si jeden z dialogů, které jsou přílohou této aktivity, a rozdělte si role. Vaším úkolem bude sehrát jednoduchou scénku. Není nezbytné, aby lektorující měli*y zkušenosti s herectvím. Dialogy jsou jednoduché a odehrávají se v online prostředí, osoby spolu tedy neinteragují jinak než verbálně.
Dialogy obsahují různá témata. Je dobré se s těmito tématy seznámit, abyste o nich mohly*i se skupinou diskutovat.
Témata, která jednotlivé příběhy otevírají:
-
Mila a Tondy
- jenom/převážně o sobě hovořící aktér*ka
- banální hlášky a neoriginální výroky, které působí, že je člověk už použil na 50 dalších lidí
- chlubení se počtem bývalých partnerů*ek
- posílání nudes
-
Vláďa a Soňa
- příliš osobní otázky příliš brzy
- tlak na rychlou odpověď
- povýšené poučování
- hodnocení vzhledu/bodyshaming
-
Miro a Stan
- příliš tajemný*á nebo nesdílný*á aktér*ka vyvolávající nejistotu
- neotevřenost v komunikaci
- přehnané obavy a starost
- použit argumentační faul „klouzačka do pekla“
-
Emi a Kája
- tlak na sdílení fotek/informací
- vyžadování osobní schůzky
Lektorující by si měl*a dialog prostudovat s předstihem a pečlivě zvážit, zda chce příběh předvádět. Příběh může v lektorující osobě vyvolat negativní prožitky, proto nemůže být nikdy nucen*a, aby nějaký dialog předváděl*a. Pokud se na to necítíte, tuto aktivitu nerealizujte. Je to úplně v pořádku.
Tuto aktivitu nepoužívejte zcela samostatně bez otevírací metody. Aktivita vyžaduje, aby nejdřív došlo k navázání spojení se skupinou. Pokud cítíte, že skupina je odtažitá a uzavřená, zařaďte jinou aktivitu. Pokud máte pocit, že skupina ve vás má důvěru, můžete aktivitu realizovat.
Na začátku aktivity sehrajete skupině dialog. Skupina by měla mít k dispozici několik výtisků dialogů, aby zúčastnění*é mohli*y lépe sledovat děj. Následně diskutujte například o následujících tématech:
-
Jak se osoby v dialozích cítí?
-
Proč se tak cítí?
-
Nastal v komunikaci mezi osobami nějaký problém?
-
V čem konkrétně problém nastal?
Požádejte zúčastněné, aby v menších skupinách promysleli*y, jak by se mohly dialogy změnit, aby se nikdo ze zúčastněných na konci necítil špatně. Měli*y by navrhnout konkrétní změny v dialozích. Dejte jim několik minut čas na promyšlenou.
Skupiny se mohou rozhodnout, zda chtějí své návrhy pouze přečíst, nebo zda chtějí, abyste dialogy znovu sehrály*i s jejich úpravami (pokud i vy se na to budete cítit). Následně diskutujte o tom, proč učinily*i právě takovou změnu, jakou učinily*i, a zeptejte se také, jaký názor mají na změnu ostatní skupiny.
Při diskuzi můžete využít kartičky pocitů, které se používají při nenásilné komunikaci a je možné je najít online v různých jazykových verzích ale také jako jednu z metod v rámci tohoto aspektu.
Nestačí zajistit bezpečné prostředí pouze pro skupinu. Je třeba, aby i lektorující přemýšleli*y nad svými emocemi a pečovaly*i sami*y o sebe a svou psychickou pohodu.
Uzavření aktivity
Na závěr aktivity diskutujte o tom, zda si zúčastnění*é myslí, že by se podobná situace mohla skutečně stát, a zda se v online prostředí podobné situace dějí často.