Metoda Teploměr slouží k jednoduché, bezbariérové a časově nenáročné evaluaci jednotlivých aktivit nebo i celého programu. Hlavní výhodou této metody je možnost jednoduchého zapojení, které nevyžaduje slovní ani kreativní vyjádření. Z toho důvodu je použití Teploměru ideálním úvodem do evaluačních aktivit nebo lze této metody využít i v průběhu programu, například po pauze. Metodu můžeme alternovat pomocí výměny otázky, kdy je pak možné měřit například motivovanost nebo míru souhlasu.
Ačkoli je metoda nenáročná, je možné její pomocí získat pouze základní představu o míře souhlasu či nesouhlasu s položenou otázkou. Je pak na zvážení facilitátora*ky zda je tato reflexe dostatečná, nebo je pouze úvodem k dalším evaluačním aktivitám.
Tato metoda kvůli své nenáročnosti nezávisí na velikosti skupiny, naopak je vhodná i pro větší skupiny. Pro ty je ale zapotřebí vyčlenit po každé otázce takový časový prostor, aby facilitátor*ka mohl*a zmapovat gesta všech zúčastněných.
V případě použití jedné otázky a spolu s prostorem na komentář se délka metody pohybuje okolo 5 minut. Záleží ovšem na velikosti a dynamice skupiny. I přesto je tato metoda časově úsporná.
Facilitátor*ka vyzve zúčastněné, aby se postavili do kruhu, případně tak, aby na sebe všichni viděli. Následně položí otázku, na kterou skupina reaguje gesty obou rukou.
Ruce nízko, téměř u země, znamenají zápornou odpověď.
Ruce natažené přímo před sebe značí neutrální postoj.
Ruce natažené vysoko nad hlavu znamenají velmi kladný postoj.
Gesta rukou tak vytváří škálu, na které je možné se volně pohybovat mezi třemi udanými hodnotami. Například lehce pozvednuté ruce nad zemí značí mírně negativní postoj atd.
Jak je patrné z příkladů, otázky se mohou měnit dle potřeby. Přesto nedoporučujeme používat mnoho otázek po sobě, neboť se aktivita cyklí a postrádá dynamiku. Ideální je použít metodu několikrát v průběhu celého programu nebo v rámci evaluace maximálně tři po sobě jdoucí otázky.
Pro ilustraci mohou otázky vypadat takto:
Jelikož se jedná o evaluační aktivitu, reflexe jako taková není nezbytně nutná. Přesto je dobré aktivitu nějakým způsobem ukončit. Například poděkováním za názor a ujištěním, že nálada skupiny bude brána v potaz, nebo že program bude na základě evaluace upraven. Jak již bylo zmíněno, touto metodou je možné generovat pouze naladění ve skupině nebo například míru souhlasu. Proto je vhodné nabídnout po části, kdy účastníci*ice gestikulují, prostor na komentáře a jejich vyjádření. Aby byla zachována bezbariérovost aktivity, je nutné, aby komentáře probíhaly na dobrovolné bázi. Je na zvážení facilitátora*ky, zda metodu doplní jinými aktivitami, jako například možností zanechání anonymního komentáře v krabici.