„Chceme umožnit mladým lidem prozkoumat jejich představy o vztazích a sexuálním životě s ohledem na rovnoprávnost. Chceme dát mladým lidem možnost uvědomit si potřebu sebepřijetí a respektu vůči různorodosti v oblasti sexuality. Klíčové je pro nás vytváření bezpečného prostředí, kde je možné o sexualitě a vztazích otevřeně diskutovat. Otevíráme tak prostor, aby mladí lidé měli možnost do něj vstoupit s tématy a problémy, které je zajímají a které řeší. Považujeme za důležité uvádět do povědomí mladých lidí princip vědomého souhlasu ve vztazích a sexu, s ním spojenou komunikaci a možnost vždy vyjádřit potřeby, obavy a otázky, které ve vztazích mohou vyvstat. Učíme mladé lidi respektu nejen k vlastním hranicím, ale i k hranicím, jež mají lidé okolo nás. Reflektujeme zažité role a stereotypy, které se pojí s dynamikou vztahů. Workshopy vedeme v atmosféře partnerství. Je pro nás důležité vytvářet prostředí, v němž je možné společně reflektovat naše zkušenosti a kde mohou mladí lidé zažít ocenění za sdílení minoritních příběhů.”

lektorský tým NESEHNUTÍ

Ve workshopech zaměřených na vztahy mladých lidí jsme se jako lektorky*ři často setkávaly*i s řadou nevyžádaných komentářů, posměšků či útoků mířených na konkrétní osobu nebo na skupinu osob v kolektivu. V takových chvílích se lektorující musí pohotově rozhodnout, jak zareaguje.

• Jsem připraven*a se těmito verbálními vyjádřeními v aktuální situaci zabývat?
• Je problém hlubší, a je tedy nezbytné se na tyto projevy zaměřit?

Často to znamená změnit plán workshopu. Mít k dispozici vhodné metody a umět vnímat, zda takové metody nevystavují mladé lidi ještě většímu tlaku, než pod jakým byli před útokem samotným.

Nevyžádané komentáře jsou postaveny na síle některého ze sociálních stereotypů. Stereotyp je navyklý způsob, jak reagujeme, jednáme nebo provádíme určité věci. Stereotypizace představuje na jedné straně určitý konsenzus v pohledu na svět, ale na straně druhé předurčuje vnímání i hodnocení určitých jevů, ovlivňuje naše postoje a chování vůči těmto jevům. Stereotypy jsou tak na jedné straně potřebné, protože dělají svět jednodušší a srozumitelnější, pomáhají nám uspořádat a kategorizovat složitou sociální realitu. Hrají klíčovou roli v tom, jak rozumíme světu a společnosti. Na druhou stranu mohou stereotypy obsahovat přílišná zjednodušení. Mohou tak omezovat možnosti vidět nová řešení, nové způsoby, jak změnit zavedená pravidla, která nevyhovují. Navíc v momentě, kdy deformují realitu tím, že na základě vlastností jednoho si děláme představy o vlastnostech celé skupiny, stávají se nebezpečnými.

Genderové stereotypy, stereotypy o určité etnické skupině či stereotypy spojené se zdravotním znevýhodněním, duševním onemocněním či sociálním prostředím, to vše se promítá do komentářů, posměšků či útoků vůči konkrétní osobě.

• S jakou silou dopadají tyto verbální projevy na konkrétního člověka?
• Jak se promítají do budování vztahů mladých lidí?
• Jak jsou schopni je mladí lidé reflektovat?
• Jsou schopni se jim bránit?

Na tyto problémy jsme se zaměřili*y ve dvou konkrétních aspektech, které nejsou zejména v českém prostředí dosud dostatečně komunikovány.

Metody, které jsme ve spolupráci s mladými lidmi ve věku 15–30 let žijícími v České republice vyvíjeli*y, jsou určeny všem, kteří pracují s mládeží v tématech prevence genderově podmíněného násilí, rovnosti, partnerských vztahů.