Pizza
Narativ a teoretické zarámování metody
Součástí každé aktivity nebo programu by měla být reflexe, která pomáhá dění ve skupině i probírané téma ukotvit, uzavřít a zasadit do rámce programu nebo tématu. Bez reflexe může být pro facilitátora*ku nesnadné zhodnotit průběh práce se skupinou a ve skupině může zanechat pocit neuzavření. Při reflexi je tedy důležité dbát nejen na získání informací, ale i na validaci práce a názorů ve skupině. Pokud k tomuto kroku nedojde, zúčastnění mohou získat pocit, že si z programu nic neodnáší a takzvaně si jej „odbyli“.
Reflexe může probíhat mnoha metodami, jako například metodou Teploměr. Přesto je dobré k reflexi využít několika aktivit, protože každá se může orientovat na určité aspekty programu. Metody lze také kombinovat. Facilitátor*ka tak získá ucelený přehled a zúčastnění mají možnost se k programu vyjádřit.
Jednou z takových metod může být metoda nazvaná Pizza.
Praktické informace k metodě
Velikost skupiny
Metoda není závislá na velikosti skupiny.
Časový odhad na aktivitu
Dle velikosti skupiny. Spolu s reflexí by ale aktivita neměla přesáhnout 25 minut. Vzhledem k důležitosti reflexe pro celý program je žádoucí vyhradit aktivitě dostatek času.
Co budete potřebovat
- flipchart s obrázkem pizzy, kde každý dílek reprezentuje jednu metodu/aktivitu/aspekt/hodnotu
- psací potřeby, například lihové fixy, a to v takovém množství, aby každý zúčastněný měl svou vlastní
Pokud je program rozvržen například na více dnů, je vhodné za každý den vytvořit jednu pizzu tak, aby byl v každém dílku dostatek prostoru a obrázek zůstal přehledný.
Dělání teček fixem lze nahradit předem připravenými samolepkami, které účastníci*ice na flipchart lepí.
Průběh aktivity
Na flipchartu jsou vyznačeny jednotlivé aktivity nebo jednotlivá témata pomocí dílků pizzy. Úkolem zúčastněných je přidělit každému dílku jeden bod takovým způsobem, aby odrážel jejich vnímání aktivity nebo tématu. To reprezentuje umístění bodu, kdy pozice co nejvíce u středu pizzy znamená nejlépe nebo nejvíce, pozice uprostřed znamená středně, a čím blíže k okrajům, tím méně nebo hůř.
„Máme před sebou pizzu, která reprezentuje celý den, co jsme společně strávili*y. A jako každá pizza má i tahle střed a okraje. Pravděpodobně všichni máme raději střed, protože je měkký a plný všech přísad, které máme na pizze rádi, oproti okraji, který může být suchý a někdy je lepší ho odložit. Stejně jako tahle pizza, má i náš společný den části, které jsou spíše jako střed pizzy, šťavnatý a plný všeho, co chceme, a má také okraje, které bychom raději nejedli*y. Pizza je rozdělená do dílků podle témat, která jsme společně řešili*y. Naším úkolem je určit, který dílek má více okrajů a který více ingrediencí. Do pizzy to vyznačíme tak, že pokud podle nás byla aktivita úplně úžasná a dechberoucí, dáme svůj bod co nejblíž ke středu pizzy. Pokud byla ucházející, umístíme bod zhruba doprostřed, pokud spíše lepší, pak směrem ke středu. No a pokud spíše horší, tak blíž k okraji. Pokud byla aktivita úplně strašná, dáme bod co nejblíže k okraji. Takhle bychom měli*y obodovat každý dílek pizzy.“
Reflexe a závěr aktivity
Facilitátor*ka si prohlédne rozmístění teček na flipchartech a může výsledek okomentovat. Může se například se doptávat, proč zrovna daná metoda nebo aspekt, který značí příslušný dílek pizzy, není hodnocen tak dobře jako jiný, a jak by jej účastníci*ice upravili*y. V tomto případě je ale důležité udržet respektující prostředí, aby se zúčastnění mohli vyjádřit bez obav a hodnocení. A zároveň aby bylo zřejmé, že jejich hlas je důležitý, že na jejich zpětné vazbě záleží.
Otázky k reflexi mohou vypadat například takto:
-
Tento dílek má nejvíce bodů. Co nás na aktivitě zaujalo nejvíc? Proč jsme ji tak dobře hodnotili*y?
-
Tento dílek naopak není hodnocen moc dobře a má všechny body u kraje. Proč jsme jej takhle hodnotili*y a co by se na něm dalo zlepšit?
-
Když byste takovýhle program sestavovali*y vy, co byste udělali*y jinak? Přidali*y byste něco konkrétního, nebo byste se něčeho zbavili*y?
Touto metodou je možné program uzavřít a zevaluovat, jak se zúčastněným líbil. Přesto je dobré metodu posunout ještě o krok dál a poskytnout prostor k vyjádřením, komentářům a otázkám. S ohledem na dynamiku skupiny a různé potřeby účastníků*ic je ideální i tento prostor rámovat aktivitou, která umožňuje zapojit všechny zúčastněné. Je možné například vytvořit závěrečné kolečko, aby každý slovně program zhodnotil, doptal se na případné nejasnosti a mohl vyjádřit své pocity. Pro tuto aktivitu je možné využít jako pomůcku kartičky potřeb a pocitů z Metod nenásilné komunikace.
Aby byl zachován bezpečný prostor a každý dostal možnost vyjádřit se, je zapotřebí brát v potaz míru komunikativnosti zúčastněných a preferované způsoby vyjádření. Může být žádoucí doplnit závěrečné kolečko například boxem pro anonymní zpětnou vazbu a hodnocení.